Zmáhá Vás únava a stres? Možná trpíte „únavou z krize“

Současné události jako pandemie COVID-19, politické přestřelky, problémy se suchem, povodně, nebo celosvětové demonstrace, přiměly lidi cítit mnoho intenzivních emocí, jako je strach, úzkost a vztek. Postupem času může tento neustálý stres zanechat na lidech vážné následky. Stávají se emocionálně vyprahlými nebo unavenými. Tyto pocity jsou označovány jako „únava z krize“. Odborníci říkají, že existují kroky, které mohou pomoci zmírnit účinky. (Zdroj: www.healthline.com) 

Rok 2020 byl doteď pro mnohé z nás velmi obtížný. Pandemie COVID-19 je již řadu měsíců významným zdrojem obav a stresu, a to bez výhledu na zásadnější obrat k lepšímu. Kromě toho se objevily celosvětové mírové i násilné protesty jako následek smrti George Floyda, problémy se suchem, a poté zase s povodněmi. S neúprosným tlakem těchto událostí mnozí pociťují širokou škálu negativních emocí, jako je smutek, úzkost, vztek a strach. Spousta lidí už je ve stavu, kdy se zkrátka cítí otupělí a unavení.

Tento emocionální stav je stav, který odborníci nazývají „krizová únava“.

Pokud jde o příčinu únavy z krize, Firdaus S. Dhabhar, PhD, profesor na katedře psychiatrie a behaviorálních věd, a Komplexní onkologické středisko Sylvester na University of Miami Miller School of Medicine, říká: „Reakce „bojuj nebo uteč“, nebo krátkodobý stres, je náš přítel. Biologická stresová reakce nás může chránit během náročných situací nebo krizí. Pokud se však stres stane chronickým a přetrvává týdny, měsíce nebo roky, může to mít škodlivé účinky a ve zvláště opakujících se nebo těžkých podmínkách může vést k únavě z krize.”

Navíc k tomu Levounis dále vysvětlil, že lidé investují hodně energie v raných fázích, ale lidské tělo nemůže dlouhodobě udržovat vysoký adrenalin, takže pád je nevyhnutelný.

Jaké jsou příznaky únavy z krize?

Levounis uvádí, že příznaky se mohou projevit jedním ze dvou směrů. “Jedním z nich je vysoká úzkost, stav, kdy jsou lidé podrážděni a jakákoli drobnost může způsobit jejich spuštění,” uvádí. “I připomínka krize by mohla mít za následek nepřiměřenou emoční reakci dané osoby.”

„Druhou možností,“ říká Levounis, „která je závažnější a významnější a také méně snadno diagnostikovatelná, je, když jsou emoční reakce lidí potlačené. Místo velké úzkosti tito lidé nevykazují úzkost, nebo vypadají, jako by se jich krize, či daná situace vůbec nedotýkala. Nevykazují žádné obavy ohledně věcí, které je třeba udělat, nebo důsledků, které mohou z krize vyplynout.” 

Mezi další příznaky mohou patřit změny ve spánkových vzorcích, změny v chuti k jídlu a narušení běžných rutin člověka.

Co s tím můžete dělat?

Levounis uvádí, že ačkoli se nemůžeme vždy vyhnout únavě z krize, existují věci, které můžeme udělat, abychom ji vylepšili. Jako řešení uvádí dodržování těchto principů:

• “Postarejte se o čtyři pilíře fyzického zdraví. To jsou výživa, spánek, sex a cvičení”, vysvětlil Levounis.
• Zůstaňte ve spojení s přáteli, rodinou a celou společností. Pokud existuje sociální nebo fyzické distancování, využijte elektroniku a zůstaňte v pravidelném kontaktu.
• Zkuste si zachovat svůj rutinní režim. To vám pomůže udržet pocit normálnosti ve vašem životě.

Kromě těchto návrhů Dhabhar dodává:

• Omezte expozici médií. “Je důležité být vzdělaný a informovaný,”… ale nevystavujte se zprávám 24 hodin denně, 7 dní v týdnů.”
• Snažte se nahradit emoce hněvu a nenávisti skutečnými pocity uznání a lásky. Ačkoliv je to obtížné, „je pravděpodobné, že tak snížíte pocity strachu, úzkosti, stres a únavu všeho druhu, včetně krizové únavy,“ řekl.
• Zapojte se do aktivit, které vás baví, které můžete dělat bezpečně. Může to být umění, rybaření nebo dokonce duchovní nauka. “Jde o to, zapojit se do něčeho, co vás přiměje myslet na pozitivní věci místo toho, abyste se nechali neustále bombardovat špatnými zprávami,” řekl Dhabhar.
• Vyzkoušejte jógu nebo meditaci. Tyto praktiky prokazatelně snižují stres a zvyšují pocit pohody.

Dhabhar i Levounis uvedli, že je důležité vyhledat pomoc odborníka v oblasti duševního zdraví, pokud tato opatření svépomoci nestačí. “Pokud máte příznaky, jako je hubnutí nebo naopak nepřiměřené přibírání na váze, nespíte dobře nebo jen dobře nefungujete ve svém každodenním životě, může se jednat o příznaky, které byste mohli potřebovat odbornou pomoc”, upozorňuje Levounis.

Dhabhar k tomu dodává, že je důležité si uvědomit, že možná nebudete muset dlouhodobě navštěvovat odborníka na duševní zdraví. “V mnoha případech vás ten správný druh vedení během i velmi krátké doby nasměřuje opět na správnou cestu a umožní vám vyhnout se dalším problémům.”

Sečteno a podtrženo

Přestože zpočátku dobře reagujeme na krizi tím, že produkujeme více stresových hormonů, které nám pomáhají se s krizí vyrovnat, nemůžeme tak fungovat dlouhodobě. Nakonec zažijeme tzv. Krizovou únavu.

Existuje mnoho kroků, které můžeme podniknout pro zmírnění únavy z krize, jako je péče o naše fyzické zdraví a zůstat ve spojení s přáteli a rodinou. Pokud vám to však nepomůže, odborníci doporučují, abyste vyhledali odbornou pomoc.